Reading

Since the headphones connector on my cell stopped working properly a while ago, I have gone back to books (when travelling). Not only have I finished one book, I am almost done with another. It was nice to be reminded of how much I love reading.

A partially related thought:
"When she´d made up her mind about somebody, it was the height of boredom to wait for the man to seduce her." (A Widow For One Year, John Irving)

If the woman would have decided not to wait for the man to seduce her, had she decided to seduce him, to him she would no longer be even worth seducing (of course that would not change the fact that he would sleep with her).
I have gotten used to the fact that sometimes there is nothing that could be done about the way things work. You just have to accept it. Does not mean that I think it is reasonable or logical.

Love the quote.

Emo evening

I am jealous of songs. They are able to say I love you without hesitation or regret. Always sharing the emotion to the fullest. I can´t do that. I was able to say I love you only once. In a past tense. Drunk. Late at night. When I (probably) did not feel that way anymore. Why is it so easy for singers to sing I love you songs, singing I miss you, I will never get over you or even I hate you, I wish you were never born etc.? I have never been able to share emotions so raw so openly. Maybe I have never loved enough or maybe I have never been in the right relationship. Or maybe it is just who I am. Someone unable to say I love you.

Sushi

I lost my sushi virginity today. I had great sushi (for lunch and dinner) and I tried everything - nigiri, maki, california roll, seattle roll, something that looked like maki but was like 4 times bigger (is maki defined by size or not?)...
Even though I liked sushi and I am no longer frightened by the idea of raw meet in my food, I did not feel overwhelmed or amazed. Yes, it was pleasant, but it was not the greatest thing ever. Is that what losing one´s virginity should feel like?

Dinner ehm meetings

You have a really bad day, but you don´t wanna cancel, so you suck it up, make yourself presentable and try to look happy, friendly and easy-to-talk-to. Later you find yourself sitting at a table with a guy, who you maybe kinda like, eating dinner and you know that almost everything that comes out of your mouth is just wrong. You know that the other person is/will be reaching conclusions that are not only a far cry from the impression that you wanna make, but that these conclusions make you look like a completely different person, usually someone that you yourself would have hated. But somehow you just can´t help yourself.
I guess the good thing about this is that when the guy still wants to kiss you/make out/sleep with you, you know that he probably wasn´t really interested in who you are in the first place.

Don´t know how it works with other women, but I never understood why men think, that they can get you drunk and you will sleep with them. Women, or at least this one, know beforehand if it is a yes or a no.
Yes can be easily changed to no, but no stays no, no matter what.

Stavební spoření

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=719821

Fenomén stavebního spoření je velmi rozšířený mezi českými rodinami. Ve většině případů mě známých rodiče/prarodiče našetřené peníze daly dětem/vnoučatům, aby "měly něco do začátku". Pak je ale také opačný případ, kdy rodiče uzavřou na děti smlouvy, ale berou peníze na účtu jako svoje. Dalo by se říct, že tak vlastně zneužijí jména svého dítěte k uzavření smlouvy a zároveň podvedou/podvedli stát, který chtěl vyplácet podporu pro každého jednotlivce se smlouvou, ale takhle vlastně nechtěně víckrát podpořil jednoho člověka-rodiče.
Pak jsou také případy, kde nejen, že rodiče peníze vezmou a utratí podle svého uvážení, ale vezmou si ještě na potomka půjčku. Což jde sice jen u dospělých potomků, kteří jsou k tomu svolní, ale dejte košem vlastním rodičům.. Argumenty typu: "rychle a řádně splacená půjčka bude skvělá položka v tvojí finanční historii a spíš ti někdy ještě půjčí, až to budeš potřebovat, takže ti vlastně pomáháme," a: "stejně ten dům jednou zdědíš," jsou ale stejně spíš výsměch.

Balancing 2 jobs, lectures, bachelor´s thesis and an eye infection can be a little difficult (and time consuming) especially if you are trying to have a social life (trying being the operative word there). One really appreciates the extra hour that she gets because of the time change (summer time as a concept is still a dumb idea though).
The stress is getting to me. I have had terrible case of insomnia last night after quite a while of insomnia-free existence.
On the plus side, I am really looking forward to going to work tomorrow morning, weird, huh?

Zlozvyk

Měli jste nějaký zlozvyk. Snažili jste se z něj vyléčit. Jakš takš se vám to podařilo, i když asi ne úplně. Jenže v mezičase ho od vás někdo chytil. A teď pokaždé, když se potkáte, zjišťujete, jak strašně otravný ten váš zlozvyk je. Na jednu stranu nic vám nepomůže se ze zlozvyku vyléčit rychleji a definitivněji, než když to vidíte na někom jiném. Na druhou stranu teď budete pořád trestáni za to, že jste si ten zlozvyk vůbec vytvořili, jeho otravnou přítomností v někom jiném.

Headed to the World of Corporate Culture

Getting a job at X as a receptionist, I realized that there is an exciting(?) new world for me to enter. The world of corporate culture, starting with the dress code. I now belong into the tiny percentage of people who have to wear suits for work. (9% in the US, it is probably even less in the Czech republic.)
But when I finally thought about it, I found that I have no suitable clothing for the "business formal" (Mo-Th) and that my most formal wear can only be used for "casual Friday". Not to mention that I found out that I lost weight in the worst way possible - by realizing that even the smallest sizes won´t fit (later confirmed by the scales). Since jackets and other formalwear is usually not sold in the kid´s sizes, I am probably doomed.
____________________________________________________________

Vstupní prohlídka u doktora:
"Tak se svlékněte, vlastně, počkejte, nejdřív vám změřím tlak."
Doktor provede měření
"Všechno dobré, ale ten tep máte nějak strašně zrychlený, vy se mě bojíte?"
"Ne, já se jen stydím svlékat před cizím mužem."

Job Hunting

I have really not picked the best time to look for a job. It is hard to get an interview(for one to screw up), let alone a paying job.
After more-than-an-hour-long interview at X(US consulting firm) for a receptionist job, I feel like the HR person knows me better than my mother(which is actually not that shocking, my mum just gave me a velvet scrunchie and expects me to wear it). It seems that when X hires a receptionist they need to thoroughly explore her values, opinions, hobbies, not only past job experience but also completely unrelated experiences, priorities in life, possible carreer aspirations etc. All the hard questions that I have not really dealt with just yet, being asked within the span of one hour. It probably wasn´t the brightest idea not to have the perfect rehearsed answers ready.
Guess I´ll just have to continue looking while I figure out who I wanna be when I grow up.
___________________________________________

Well, I got the job, so I must have done something right. Still find it funny though that for a receptionist position, you need to go on a long and very thorough interview to be even considered.

"You can't ruin a friendship with sex. That's like trying to ruin ice cream with chocolate sprinkles." TBBT´s new episode is hillarious.

Den Dé

Očekávání se zvyšují, napětí roste, blíží se nějaký klíčový moment, kdy se věci změní, nebo by se mohly změnit. Člověk je ve stresu, bojí se, taky trochu těší. Pokud je člověk jako já, tak je navíc nervózní a špatně spí.
A pak je to najednou tady. Okamžik přijde, přejde a zmizí. A ... nic. Byli jste před tím, budete i potom. Nějak.
Měl by se dostavit pocit vítězství, úspěchu, hrdosti na sebe sama. Jste skvělí, protože jste to všechno zvládli. To přece musí cítit všichni ti závodníci ve formulích, co dojedou první a pak sebe a ostatní kropí bublinkami, ne?
Jenže já vždycky cítím akorát úlevu, že už je to za mnou, že mě to nemusí trápit.
Pak následuje hnusný dojezd z rauše, který ani nebyl, ve kterém mě doženou všechny potlačované a odkládané věci, které je potřeba prožít, udělat, vypořádat se s, zajistit. Najednou mi dojde, že jsem jako každý rok zapomněla na jaře zaplatit poplatek za odpad na olomouckém magistrátě, že jsem ještě nereklamovala boty, které jsem měla reklamovat před měsícem a milion dalších podobných věcí. Pak mě popadne každoroční koncozářijová sebedestruktivní tendence a chuť na cigaretu. Možná jsem se měla polít nějakým alkoholem, třeba se to vstřebává kůží a funguje jinak, a proto jsou ti vítězové ve formuli takoví usměvaví.

mám tě rád

Není zákeřnější slovní spojení. V reakci na tuhle větu o třech slovech se lámou skeptici a ti s nadějí. Ti první vidí cit přátelský, ti druzí zamilování. Nejhorší je slyšet je od člověka, kterého v podstatě neznáte a nevíte, komu, kdy a hlavně z jakých důvodů, s jakou motivací tohle říkává. Nakonec tak říct: "mám tě rád," vlastně nic neznamená, když si to druhý nemůže nebo neumí správně vyložit.
Analogie je třeba pusa na čelo a v některých vymykajících se případech i polibek na rty.

Běh pro ženy (5 km)

Po dnešním běhu pro ženy se samými ženami mám ženy rázem mnohem míň ráda. Před startem i po startu se chovaly spíš jako hejno splašených slepic spíš než jako lidi. Ach jo.
Ve spojení se špatnou organizací a vyššími než ideálními teplotami je celkový zážitek o kus horší než z 10 km v Olomouci v červnu. Třeba se na jaře dočkám lepších akcí.

Shopping

Co se týče nakupování, jsou asi dvě hlavní věci, které mě ničí:

1) Prodavačky a prodavači
Při příchodu do obchodu si vás změří pohledem, pozdraví vás, protože mají naučeno, že pozdravený člověk bude s menší pravděpodobností krást a pak na vás hodí bobek, protože dojdou k závěru, že si nic ve skutečnosti koupit nechcete. Když byste pomoc potřebovali, žádné se vám nedostane. Když už přijdete až za nimi a přímo je oslovíte s nějakou žádostí, vyhoví vám, ale bude to s naštvaným nebo povýšeným výrazem v obličeji. Takových prodavaček a prodavačů díky bohu není dnes už tolik a v Praze je jich rozhodně o mnoho méně než třeba v Olomouci, ale ještě zdaleka nevymizeli.
Dnešní příklad ze Sephory - stojím u nabídky kosmetiky(která nepatří k tomu nejlevnějšímu, co je na trhu) a viditelně hledám nějakého z prodavačů, aby mi pomohl s výběrem. Okolo jich projde několik, ale nikdo se nemá k tomu, aby se mi věnoval. Jedna prodavačka si dokonce všimne paní okolo čtyřicítky stojící za mnou (která nevypadá na to, že by akutně potřebovala asistenci) a pošle k ní kolegyni. A já tam stojím jako blb.

2)Nekonfekčnost konfekčních velikostí
Vím, že deprese z toho, že je mi tričko velikosti 34 příliš velké, je jen můj problém, měla jsem se (podle názoru výrobců oblečení) narodit ramenatější, prsatější, s širším hrudníkem, větším břichem a rozhodně širším pasem. Co mi ale nejde do hlavy, jsou kusy oblečení, které jedním rozměrem absolutně vybočují. Jako když tričko velikosti XS, které je tak akorát uzké a tak akorát dlouhé má výstřih, ze kterého vyléza polovina podprsenky(návrhář byl asi heterosexuální nadržený chlap bez vkusu), nebo sedí výstřihem a šířkou, ale najednou má délku pod zadek. Nebo když jsou šaty úzké(pas, prsa) a najednou jsou ramena strašně široká. (A ne, nemyslím "zajímavé módní prvky" u jednotlivých střihů, to je záležitost na jinou, mnohem rozsáhlejší, esej). Jo, jsou holky, které mají velikost podprsenky 70E, ale není jich(bohužel?) mnoho. Stejně jako většina žen nemá 2 metry. Nemají ke drobné konstituci najednou olbřímí ramena atd.

PPM

Možná jsem jediná a možná taky ne. Čas od času mám pocit, který ze všeho nejvíc nesnáším. Pocit pomalého mozku. Mozek běží, ale jsem si vědomá toho, že tak na 30% kapacity. Je to jako by mi chyběla ruka. Nejde s tím nic dělat, jen čekat až to přejde.
Pocit pomalého mozku přichází obzvlášť při nedostatku spánku, někdy se objeví i jindy. Většinou naschvál v okamžiku, kdy je to nejmíň potřeba.
Zajímalo by mě, jestli hloupějším lidem mozek tímto způsobem prostě jen (ne)funguje dlouhodobě.

Dressing down

In the Czech republic dressing down is the necessary means of survival. Since dressing up or just wearing what one consider´s "normal" results in some raised eyebrows, weird questions or not-so-funny remarks, knowing when to dress down has become crucial if one wants to avoid the unwanted attention. Some ladies don´t care if they are considered overdressed and I applaud them. However when I am meeting people who are used to me wearing worn-out jeans and sneakers(kinda water under the bridge), I try to leave skirts, dresses and heels at home. Maybe it´s better to dress appropriately for one´s standards and not for the standards of others, but hell, I don´t want to keep explaining that clothes, just like feelings and opinions, change with time.

Creatures of habit

Dealing with new and/or unexpected situations is stressful and demanding. If people do only the things they know, they are also rarely caught off guard, unprepared. They don´t have to stay alarmed. They don´t have to use their brains to think about all moves that they are about to make.
Somehow humans are built to create habits. Habits that we repeat every day, over and over again. Habits that control our behaviour even when they are no longer beneficial.
Once we get used to something it becomes very hard to stop doing it.
It applies to the way we cut vegetables, the choice of food and drinks in a restaurant or even to talking to other people. The pattern of behaviour, once formed, stays the same.

Žít se ženou

-zahrnuje příliš mnoho konverzace. Ženy mají potřebu mluvit, mluvit, mluvit. Ty méně upovídané jsou ok, ale jakmile jsou jen slabě nad průměrem, je to už k nepřežití. Možná je to věc názoru, ale popisovat činnosti, které žena zjevně v danou chvíli dělá, typu ohřívám si jídlo v mikrovlnce apod., je opravdu zbytečné. Natožpak se o tom snažit vést rozhovor.
-je náročné na rozum. Ženy(respektive jejich většina) mají tendenci chovat se nelogicky a naštvávat se kvůli blbostem. Věc, která je vždycky jedno, je najednou problém. Jak se má člověk orientovat v neústále se měnících pravidlech, které jsou navíc ukryté hluboko v něčí hlavě?
-je náročné na nervy. Náladovost některým ženám vlastní je chvílemi opravdu k zbláznění.
-je náročné na sebeúctu. Spousta žen má tendenci snažit se dosáhnout svých drobných cílů drobnou manipulací, velkých cílů velkou manipulací. Člověk si je vědom, že je s ním manipulováno a jak, ale radši než říct: "Proč mi to neřekneš přímo?", což by vyvolalo naštvání(viz body 2 a 3), je jednoduší to neřešit a udělat to, co žena chce. Jenže pak se člověk cítí jako blbec bez vlastní vůle a sebeúcty.

Tento text je odporně generalizující, založený na naštvání a náladovosti autorky, která cítí potřebu si o tom popovídat.

Lies, white lies, honesty, brutal honesty, just plain rude

Pohled na politickou korektnost v Česku

Kde je přesně hranice mezi v nadpise uvedenými? People often seem to mistake one for another.