Zobrazují se příspěvky se štítkempodzim. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempodzim. Zobrazit všechny příspěvky
pondělí 5. října 2009
Post-break-up remedies
When somebody you love breaks up with you it always hurts. But what do you do, when you cannot be angry at that person(or anyone else for that matter), you lose the ability to cry after few days, you simply do not know, how to deal with all the emotions that are deep inside of you? Staying in and eating ice cream(in my case substituted with vinegar crisps) did not work and going out, drinking heavily and partying did not help either. SO what now? Being this deeply sad is exhausting me and I certainly cannot carry on with this insomniac lifestyle..
úterý 6. listopadu 2007
Hrich
Pouzila jsem stejny zpusob nazvu jako ceska media poslední dobou. Titulek možná zajímavý nicméně článek neodpovídá. No doufám, že ty z vás koho název nalákal neodradí fakt, že jediný hřích, o kterém se hodlám zmiňovat je ten, že už jsem pořádně dlouho nenapsala žádný zápis na blog a tímto se to snažím napravit.
Přihodilo se od té doby spousta věcí, a proto bude tento zápis možná poněkud delší, než je vhodné nebo i únosné...
Především jsem se přestěhovala. Bydlím teď s jedním strašně milým a hodným človíčkem - Luckou Mackovou. Měla jsem šílený nápad, že se přestěhuji i s televizí, za což jsem těžce zaplatila, a to zničenýma zádama, rukama, modřinama na kyčlích a neschopností normálně chodit po dobu několika dní. Jediné štěstí je, že v mém novém bydlišti(učím se ho zvát domovem) je výtah, jinak bych se totiž denodenně musela tahat do šestého patra...
Bojím se jediné věci - že sousedé(moji novou spolubydlící nevyjímaje) zjistí jaký jsem blázen a budu si muset hledat nové bydliště, ale snad je vydržím klamat aspoň do konce školního roku:D
Ve škole jsem se kvůli své dlouhotrvající nemoci stala terčem vtipů, posměšků a rýpaní, ale všem jim hodlám vytřít zrak tím, že se začnu v ústavu objevovat pravidelně a na všechny hodiny. Někteří z vás(např. Nicol) možná budou v pokušení napsat mi, že jsem to dneškem moc neprokázala, ale na svou obranu musím říct, že pohřeb příbuzného mě ze školní docházky snad omlouvá...
O víkendu také proběhl debatní turnaj:-D Měl pouze dvě nevýhody - byl AŽ v Liberci, což pro nás z Olomouce znamené skoro pět hodin cesty, když máme štěstí(pro některé např. z Frýdku je doba strávená cestováním ještě větší). No a druhou nevýhodou jsou v Hotelu(dá se to tak nazvat?) Arena palandy, které byly zjevně projektované v Liliputanii neboť i tak malý člověk jako já(mám něco málo přes 160 cm) má problém se do postele vlézt. Z jejích rozměrů vyplývají i další obtíže jakožto složité povlíkání postele, nebo závažná hrozba v podobě kovových podpěr pro horní postel, které v případě rychlého probuzení rády potkají vaše čelo a udělají vám na něm velkou dlouhou jizvu. Naštěstí se zranění tohoto typu mezi debatéry zatím neobjevilo, a tak můžeme jen doufat, že stejné štěstí budou mít i další návštěvníci tohoto ubytovacího zařízení...
Ondra Krásný mi přislíbil, že sepíše nějaké postřehy o turnaji, takže doufám, že se jimi vy stejně jao já už brzy pobavíme a připomeneme si vtipné momenty.
Na závěr bych chtěla vyzdvihnout kvalitu debat, kterou jsem vzhledem k tomu, že šlo o první turnaj, vůbec nečekala:-) Už se těším na turnaj příští!!!
Přihodilo se od té doby spousta věcí, a proto bude tento zápis možná poněkud delší, než je vhodné nebo i únosné...
Především jsem se přestěhovala. Bydlím teď s jedním strašně milým a hodným človíčkem - Luckou Mackovou. Měla jsem šílený nápad, že se přestěhuji i s televizí, za což jsem těžce zaplatila, a to zničenýma zádama, rukama, modřinama na kyčlích a neschopností normálně chodit po dobu několika dní. Jediné štěstí je, že v mém novém bydlišti(učím se ho zvát domovem) je výtah, jinak bych se totiž denodenně musela tahat do šestého patra...
Bojím se jediné věci - že sousedé(moji novou spolubydlící nevyjímaje) zjistí jaký jsem blázen a budu si muset hledat nové bydliště, ale snad je vydržím klamat aspoň do konce školního roku:D
Ve škole jsem se kvůli své dlouhotrvající nemoci stala terčem vtipů, posměšků a rýpaní, ale všem jim hodlám vytřít zrak tím, že se začnu v ústavu objevovat pravidelně a na všechny hodiny. Někteří z vás(např. Nicol) možná budou v pokušení napsat mi, že jsem to dneškem moc neprokázala, ale na svou obranu musím říct, že pohřeb příbuzného mě ze školní docházky snad omlouvá...
O víkendu také proběhl debatní turnaj:-D Měl pouze dvě nevýhody - byl AŽ v Liberci, což pro nás z Olomouce znamené skoro pět hodin cesty, když máme štěstí(pro některé např. z Frýdku je doba strávená cestováním ještě větší). No a druhou nevýhodou jsou v Hotelu(dá se to tak nazvat?) Arena palandy, které byly zjevně projektované v Liliputanii neboť i tak malý člověk jako já(mám něco málo přes 160 cm) má problém se do postele vlézt. Z jejích rozměrů vyplývají i další obtíže jakožto složité povlíkání postele, nebo závažná hrozba v podobě kovových podpěr pro horní postel, které v případě rychlého probuzení rády potkají vaše čelo a udělají vám na něm velkou dlouhou jizvu. Naštěstí se zranění tohoto typu mezi debatéry zatím neobjevilo, a tak můžeme jen doufat, že stejné štěstí budou mít i další návštěvníci tohoto ubytovacího zařízení...
Ondra Krásný mi přislíbil, že sepíše nějaké postřehy o turnaji, takže doufám, že se jimi vy stejně jao já už brzy pobavíme a připomeneme si vtipné momenty.
Na závěr bych chtěla vyzdvihnout kvalitu debat, kterou jsem vzhledem k tomu, že šlo o první turnaj, vůbec nečekala:-) Už se těším na turnaj příští!!!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)