Přisuzuju slovům a jejich významům velkou váhu. Možná větší než si zaslouží. Nebo ne?
Jak důležité jsou deklarace? Stačí věci vědět a pociťovat jejich důsledky, nebo je potřeba je i slyšet nebo vyslovit?
Můžu cítít, že vražda je špatná věc, je to ale jasné vyřčení v zákoně, které mě ubezpečuje o tom, že žiju ve společnosti nesouhlasící s vraždou. Že je to obecná hodnota, ne jen můj dojem, a že se možná díky tomu můžu cítit i trochu bezpečněji. Jasně, jsou to jen slova. Důležité pro mě ale je, o čem vypovídají.
Stejně tak v osobním životě cítím potřebu deklarací. Nejen v označeních vztahů (to aby bylo jasno), tak aby obě strany měly co možná nejvíc podobná očekávání. Ale i v obecném fungování v mezilidských vztazích. Jsem možná trochu asociál, ale bez deklarace těžkosti někdy nepoznám, že je potřeba pomoct, bez deklarace emoce nepoznám, že se něco děje, bez deklarace cíle někdy nevím, čeho je třeba dosáhnout atd. atp.
