Writing my thesis makes me ask myself why didn't I read all those articles two years ago.

10 Simple Words Every Girl Should Learn?

Narazila jsem na článek Sorayi Chemaly: k nalezení zde. V podstatě autorka pozoruje, že muži se v konverzaci smíšených skupin jednak chovají dominantně, jednak jsou víc slyšeni. A vyvozuje, že příčina je ve výchově holek k tomu, aby se chovaly slušně, zatímco u chlapců se na to rezignuje, nebo jsou požadavky výrazně menší.
Zarazilo mě na tom, jak moc jsou její pozorování odrazem mé zkušenosti z konverzace smíšených skupin vzdělaných chytrých lidí, kteří jsou ještě k tomu třeba debatéři. Často stejná věc řečená ženou totálně zapadne, aby o pár minut později řekl přesně tu stejnou věc muž(někdy dokonce úplně stejnými slovy) a vzbudilo to ohlas a rozproudila se konverzace na dané téma. Skákání do řeči často probíhá přesně tak, jak popisuje autorka - ženy to spíš nedělají, muži ano, pokud hovoří žena.
A ještě jeden fenomén, který tedy autorka nepozoruje - pokud se stane, že se začnou víc bavit ženy, i když to je o stejném tématu, o jakém byla konverzace předtím mezi muži, muži vypnou a přestanou poslouchat a za chvíli téma změní.
Dynamika skupiny se ale výrazně mení, pokud je žena mezi samými muži, nebo pokud je muž mezi samými ženami - normálně se baví.
Zajímavá mi přijde ještě skutečnost, že doporučení autorky - aby se ženy naučily ohradit proti tomu, že jim někdo skáče do řeči, říkat, že přece nepotřebují, aby jim to někdo vysvětloval, nebo, že danou věc přece samy zrovna řekly, dle mého názoru úplně nefungují. Když skáču do řeči stejně jako muži, jsou z toho muži nervózní a podráždění a najednou jsem vnímaná jako děsně agresivní. Když jsem se naučila říkat svůj názor dostatečně hlasitě, vypadám prý naštvaně a lidi "se se mnou bojí diskutovat". Řeknu-li, že jsem daný nápad říkala, jsem jen cry baby, které nesnese, že někdo měl lepší nápad než já(i když je to ten stejný).
Všechno to můžou nakonec být jen moje charakterové vady a zaujaté pozorování a dlouho jsem ani nepřemýšlela nad tím, že by to mohlo být jinak. Nedávno jsme ale seděli v restauraci a bylo nás přibližně stejně žen jako mužů. Muži vesele vedli konverzaci a ženy jen seděly a poslouchaly. V tu chvíli mi došlo, že je něco divně..