- credit vs. debit - when they ask whether you will pay with a debit or a credit card, the only semi-safe way is to answer with the name of the card (like Visa or MasterCard). Canadians have very weird standards about what constitutes a credit and a debit card.
I was first trapped in this issue in a small shop - they said that only cash or debit card payment is possible. I did not have any cash on me, but I had a debit card. Great! Only, they told me it wasn't a debit card. I argued, they even tried the card in the terminal, but it did not go through and I had to leave the store with a lot of shame. I was not able to pay five dollars. A homeless man asked me for some change on the corner. I was tempted to ask him for the same thing.
It did not stop there though. Every time I need to pay something with a card the same nonsensical thing arises. Credit or debit? I hate that question. Well, at least I can pay there even though I have to pretend that my debit card is a credit card.
It did not stop there either. This weekend they refused to accept Visa Debit only to take different Visa Debit from the same person seconds later. The only difference was if the debit was written above or below Visa... I will probably never get it.
- public washrooms are somewhat too public - I know that I might be on the shy-er side of the spectrum, but Canadian bathrooms have caught me completely off-guard. I am not used to making eye-contact with people while using the toilet. It is weird. For some reason the planners of the stalls have never bothered with making sure that the doors don't have a slit all around them. Sometimes it can be more than few cm wide with additional slits all around. I am not even considering that the doors begin quite high and end lower than you would think they should end. So often they cover just some parts of you and taller individuals can have a great view to the next stall even when sitting down. I thought public bathrooms were truly public in South-East Asia, but Canada is beating them.
úterý 6. října 2015
pátek 25. září 2015
Oh, Canada!
BUT!
- Canadians really are very friendly - I actually met my first friendly Canadian in Frankfurt in a queue for boarding. He was from province neighbouring Alerta and he was happy to give me tips on what to visit in the Rockies. He and his friend were apparently on their way from India. Friendly Canadian goes there quite often for surgery (hips and such). Yes, surgery. Medical tourism is apparently quite popular.
- Pedestrians can feel safe - coming from the Czech republic I was very impressed, how Canadian drivers treat pedestrians. Not only do they give you way when you are just maybe considering crossing the road, but they also do it when you have a red light, they have the green light... and they don't give up, but wait for you to cross. I once played this game until I had the walk signal. They go out of their way to make sure you can cross the road any time you decide to. Czech drivers could be inspired at least a little bit.
- Canadian Cities (Edmonton, Calgary) are a comfortable place to live, but not great for tourists - compared to Europe, and this is probably not going to shock anyone but me, Canadian cities are not worth to travel to for sightseeing. Mostly because they are so new that there is not much to see. Except new buildings and some semi-old.
- Canadian Parks are amazing and Rockies are a must see! - nothing is more breathtaking than the Rocky Mountains suddenly appearing in the prairie and no picture can do it justice.
Going from Calgary to Banff The mountains are crazy beautiful and the Parks (Jasper, Banff, Yoho) are worth going to. - Measuring weight, height, width and others does not make any sense - Canadians are a weird hybrid between continental and British units. Sometimes metric system is used (distances, speed on roads...), but then you are caught off guard with height of a mountain in feet. Drinks are in ounces, but weight of food is in grams. Sometimes the same thing is one time in meters and another time in feet. Make a decision and stick to it! (and ideally don't make poor Europeans order 32 oz beer, when we just want to have a regular one)
středa 19. srpna 2015
Výzva vědců a Islám v České republice nechceme
Výzva vědců je text, který si každý může posoudit sám. Já se za něj stavím, ostatně, podepsala jsem ho. Co mě ale fascinovalo byla reakce na facebooku Islám v ČR nechceme. Dozvěděla jsem se poznatky v několika kategoriích
a) zpochybňující výzvu samotnou
-každý ví, že v ČR je výzkum podfinancovaný, takže 600 vědců tu určitě není a tím pádem to ani nemohlo podepsat (například v roce 2008 bylo jen v akademii věd zaměstnáno 7730 lidí, z toho 4350 vysokoškolsky vzdělaných a tedy předpokládám vědců, či vědeckých pracovníků, další vědci pak pracují na univerzitách a vysokých školách)
-výzva byla lidmi podepsána omylem, neb klikli z čiré zvědavosti na potvrzující odkaz ve svém emailu
b) útočící na vědce samotné a jejich kredibilitu
-vědci jsou stejně jako uprchlíci placení z veřejných zdrojů a oboje by se mělo škrtnout
-tituly se v ČR přece kupují, to ví každý
-vědec vymyslel atomovou bombu (asi autor chtěl říct, že vědci jsou nebezpeční)
-vedci jsou pro bezny zivot uplne nepouzitelni (asi videli za zivot tolik vedcu jako muslimu...)
-vedci jsou jini nez bezni lide a jejich problemum nerozumi (vedci si asi nekupuji rohliky, neresi hypoteky, nemaji deti, atd. atp.)
c) agresivní
-jedná se v zásadě o Antichartu (nechapu, koho to srovnani napadlo)
-akademici by se meli nahnat do vyroby, aby je nenapadaly takove blbosti (jako treba vyjadrit svuj nazor)
-petice se hodí, neb se jedná o seznam smejdu
-víme, kdo signatáři jsou a ono na ně taky dojde
Asi me brzo zbavi obcanskych prav a semelou na masokostni moucku.
a) zpochybňující výzvu samotnou
-každý ví, že v ČR je výzkum podfinancovaný, takže 600 vědců tu určitě není a tím pádem to ani nemohlo podepsat (například v roce 2008 bylo jen v akademii věd zaměstnáno 7730 lidí, z toho 4350 vysokoškolsky vzdělaných a tedy předpokládám vědců, či vědeckých pracovníků, další vědci pak pracují na univerzitách a vysokých školách)
-výzva byla lidmi podepsána omylem, neb klikli z čiré zvědavosti na potvrzující odkaz ve svém emailu
b) útočící na vědce samotné a jejich kredibilitu
-vědci jsou stejně jako uprchlíci placení z veřejných zdrojů a oboje by se mělo škrtnout
-tituly se v ČR přece kupují, to ví každý
-vědec vymyslel atomovou bombu (asi autor chtěl říct, že vědci jsou nebezpeční)
-vedci jsou pro bezny zivot uplne nepouzitelni (asi videli za zivot tolik vedcu jako muslimu...)
-vedci jsou jini nez bezni lide a jejich problemum nerozumi (vedci si asi nekupuji rohliky, neresi hypoteky, nemaji deti, atd. atp.)
c) agresivní
-jedná se v zásadě o Antichartu (nechapu, koho to srovnani napadlo)
-akademici by se meli nahnat do vyroby, aby je nenapadaly takove blbosti (jako treba vyjadrit svuj nazor)
-petice se hodí, neb se jedná o seznam smejdu
-víme, kdo signatáři jsou a ono na ně taky dojde
Asi me brzo zbavi obcanskych prav a semelou na masokostni moucku.
sobota 15. srpna 2015
Jak si vybrat správné lidi
Ve stručnosti - nemám ponětí.
Co mě ale hodně fascinuje, je to, jak mylné je často společenské vnímání. Lidi, kteří nikdy nic moc nedokázali a veškeré jejich úspěchy, se datují do doby, kdy byli na střední, i když už jim je 30, jsou fascinující skupina. Nejsou hloupí, nejsou zmatení, nejsou nesystematičtí. Jen z nějakého důvodu nikdy ani vzdáleně nezačali řešit to, že by za sebe měli převzít odpovědnost. Že to, co umí a jsou schopní udělat, je to, co je de facto určuje a vypovídá o nich nejvíc. Mluvení může být fajn (jsem přece jen debatér), ale přece to samo o sobě nestačí a je divné, že některým skupinám lidí by to skoro stačit mohlo. Klademe opravdu už tak malou váhu na to, co reálně umíme udělat?
Co mě ale hodně fascinuje, je to, jak mylné je často společenské vnímání. Lidi, kteří nikdy nic moc nedokázali a veškeré jejich úspěchy, se datují do doby, kdy byli na střední, i když už jim je 30, jsou fascinující skupina. Nejsou hloupí, nejsou zmatení, nejsou nesystematičtí. Jen z nějakého důvodu nikdy ani vzdáleně nezačali řešit to, že by za sebe měli převzít odpovědnost. Že to, co umí a jsou schopní udělat, je to, co je de facto určuje a vypovídá o nich nejvíc. Mluvení může být fajn (jsem přece jen debatér), ale přece to samo o sobě nestačí a je divné, že některým skupinám lidí by to skoro stačit mohlo. Klademe opravdu už tak malou váhu na to, co reálně umíme udělat?
neděle 2. srpna 2015
Dnes v autobuse jsem nebyla jediná, kdo chtěl pomoct arabsky vypadajícím cizincům. Plní mě to mírným optimismem, že možná Česká republika není až tak plná xenofobů, jak by si člověk mohl myslet. Skutečnost, že přistěhovalci, kteří sem příšli třeba před patnácti dvaceti lety, jsou xenofobní taky, to zase trochu zabíjí.
pátek 31. července 2015
Svět
Lidé mají schopnost ale i potřebu utvářet svůj svět. Ve světě, který není "náš" se necítíme dobře. Chceme podvědomě, aby se přizpůsobil nám a ne my jemu.
Až v poslední době jsem si ale uvědomila, jak moc jsem přistupovala ke věcem pasivně. Bylo pro mě složité se odhodlat změnit nastavení věcí, které vyhovovalo ostatním, protože jsem svůj vlastní nárok na okolní prostředí vlastně nepovažovala za důležitý a potlačovala ho. Klíčovou věcí, kterou jsem se v poslední době naučila, tak je odhodlání měnit svůj svět, aby mi vyhovoval. Klíčovou znalostí je zjištění, že svět se přizpůsobí výrazně snáz, než jsem si myslela. Život může být i kamarád, když se člověk nenechá unášet proudem.
Až v poslední době jsem si ale uvědomila, jak moc jsem přistupovala ke věcem pasivně. Bylo pro mě složité se odhodlat změnit nastavení věcí, které vyhovovalo ostatním, protože jsem svůj vlastní nárok na okolní prostředí vlastně nepovažovala za důležitý a potlačovala ho. Klíčovou věcí, kterou jsem se v poslední době naučila, tak je odhodlání měnit svůj svět, aby mi vyhovoval. Klíčovou znalostí je zjištění, že svět se přizpůsobí výrazně snáz, než jsem si myslela. Život může být i kamarád, když se člověk nenechá unášet proudem.
pondělí 27. července 2015
Instalatér
Ve videozáznamech na internetu člověk velmi rychle zjistí, jak to s takovými instalatéry funguje. Nastane potíž a bezradná žena tedy přivolá odborníka na pomoc. Jedná se o mladé a pohledné, byť možná trochu plastové, chlapce, kteří rádi ženě v nesnázích pomůžou a postarají se o všechna její přání.
Když jsem se i já dostala do situace, kdy jsem potřebovala pomoc od instalatéra, věděla jsem, že sice odolám pokušení na rozdíl od všech žen přede mnou, ale bude se aspoň na co dívat. A to tedy rozhodně bylo. Instalatér, který dorazil, byl asi padesátiletý, morbidně obézní a cesta do druhého patra po schodech ho málem položila. Dorazil v teplácích a tričku, durch propocený. Preventivně měl dokonce ručník okolo krku, kterým se neustále otíral.
Odborným okem shlédl bojler a došel k expertnímu názoru, že je potřeba ho vyměnit. To by došlo každému, a tak jsem doufala, že se třeba dozvím, co se přesně pokazilo. Nedozvěděla jsem se. Expert odolával mým dotazům zatímco stále lapal po dechu a svezl se na okraj vany. K mému velkému údivu dokonce tvrdil, že je schopný zajistit výměnu bojleru za nový. Což jsem pochopila až další den, když dorazil se dvěma pomocníky, kterým dělal mozek. Takže teď už vím, že internetům se nedá věřit. Plus že pojišťovák není člověk z pojišťovny, ale přetlakový ventil. A taky, že instalatéři jsou na výměnu kotle potřeba minimálně tři.
Když jsem se i já dostala do situace, kdy jsem potřebovala pomoc od instalatéra, věděla jsem, že sice odolám pokušení na rozdíl od všech žen přede mnou, ale bude se aspoň na co dívat. A to tedy rozhodně bylo. Instalatér, který dorazil, byl asi padesátiletý, morbidně obézní a cesta do druhého patra po schodech ho málem položila. Dorazil v teplácích a tričku, durch propocený. Preventivně měl dokonce ručník okolo krku, kterým se neustále otíral.
Odborným okem shlédl bojler a došel k expertnímu názoru, že je potřeba ho vyměnit. To by došlo každému, a tak jsem doufala, že se třeba dozvím, co se přesně pokazilo. Nedozvěděla jsem se. Expert odolával mým dotazům zatímco stále lapal po dechu a svezl se na okraj vany. K mému velkému údivu dokonce tvrdil, že je schopný zajistit výměnu bojleru za nový. Což jsem pochopila až další den, když dorazil se dvěma pomocníky, kterým dělal mozek. Takže teď už vím, že internetům se nedá věřit. Plus že pojišťovák není člověk z pojišťovny, ale přetlakový ventil. A taky, že instalatéři jsou na výměnu kotle potřeba minimálně tři.
pondělí 1. června 2015
The power of songs
When faced with a hard time, especially relationshipwise, I turn to songs. Even though I mostly don't listen to music that much on regular basis, sometimes it saves my life. It's like the song lets me fully live through the emotion that I would otherwise try to suppress. So thank god great music exists. That and alcohol...
středa 27. května 2015
Máme doma krokodýla ve vaně
Přistěhuje se nová spolubydlící a vy víte, že má domácího mazlíčka. Mysleli jste, že je to morče. Ale ani se nenadějete a máte doma krokodýla ve vaně.
V úplnosti - zeptala se. Dokonce přesně na to, jestli může mít krokodýla ve vaně. Jen vás to tak zaskočilo, že jste použili univerzální odpověď: "jo, jasně." A už je tam.
Co teď s ním?
Je to tenhle krokodýl. Rozumím tomu, že lidi mají protiskluzové podložky ve sprše, když jsou staří. Ale to si mám ve vaně sednout na porézní gumu, která je významnou část dne vlhká a žije v ní kde co? Proč mají lidi protiskluzové podložky ve vaně? A vůbec - nemáte vy náhodou taky krokodýla ve vaně?
P.S. Kdo jako malý poslouchal Petra Skoumala a jeho písničku Jeleni, má bod.
V úplnosti - zeptala se. Dokonce přesně na to, jestli může mít krokodýla ve vaně. Jen vás to tak zaskočilo, že jste použili univerzální odpověď: "jo, jasně." A už je tam.
Co teď s ním?
Je to tenhle krokodýl. Rozumím tomu, že lidi mají protiskluzové podložky ve sprše, když jsou staří. Ale to si mám ve vaně sednout na porézní gumu, která je významnou část dne vlhká a žije v ní kde co? Proč mají lidi protiskluzové podložky ve vaně? A vůbec - nemáte vy náhodou taky krokodýla ve vaně?
P.S. Kdo jako malý poslouchal Petra Skoumala a jeho písničku Jeleni, má bod.
pondělí 4. května 2015
Visiting Istanbul - A Brief Overview of Turkish Delights
..that I have tried so far.
Lokum - the strange cube covered with powdered sugar that I received from a very kind stewardess on the plane turned out to surprise me. Basically it is a jelly with nuts in it. There are several variations including lokum with rose water, but I have not tried that one just yet.
Ayran - yogurt with cold water and salt. Does not sound great, but it is very refreshing and works well with almost every dish. My favourite drink of choice in Turkey.
Kebap - very well known to everyone, no need to describe further. Shockingly, I like kebap sold in Germany way more..
Kofte - meatballs that actually hold various shapes. Can be inside a sandwich or on a plate.
Balik ekmek - fish sandwich. We tried it in a ferry dock and it was quite good. Definitely can recommend.
Menemen - scrambled eggs with pepper and tomatoes. I loved that one! Best place to try: Breakfast Street. Not that there is officially anything named like that in Istanbul, the area around Sair Veysi Sokak hosts an amazing number of cafes offering delicious breakfast food. From what I hear, all day long!!!
Portakal suyu - fresh orange juice. Here in Istanbul it is sold on every corner by street vendors and is extremely cheap.
Turkish coffee - tried once in a naive hope that it will be better than what is sold in the Czech republic. Was mistaken, was even worse. I am plucking up courage to try it again.
Mahallebi - very nice rice pudding. I am generally not a big fan of puddings but I liked this one.
Elma cay - apple tea that for some reason is given to tourists sometimes when they ask for tea. It tastes like apple juice warmed to a tea temperature. Maybe Turks don't believe that their tea can be handled by anyone but them.
Patlican kebap - pieces of lamb grilled with aubergine. This is a delicious juicy dish that has little to do with doner kebap that everyone knows. Highly recommend it.
What remains to be tried (and I probably won't make it): Borek, manti, kumpir, pide, su boregi.
What I will definitely not try: Kokorec=seasoned grilled intestines
(Images are from google images results, I am very lazy today to be more thorough when citing. Will hopefully correct that sometime in the future.)
Lokum - the strange cube covered with powdered sugar that I received from a very kind stewardess on the plane turned out to surprise me. Basically it is a jelly with nuts in it. There are several variations including lokum with rose water, but I have not tried that one just yet.
Ayran - yogurt with cold water and salt. Does not sound great, but it is very refreshing and works well with almost every dish. My favourite drink of choice in Turkey.
Kebap - very well known to everyone, no need to describe further. Shockingly, I like kebap sold in Germany way more..
Kofte - meatballs that actually hold various shapes. Can be inside a sandwich or on a plate.
Balik ekmek - fish sandwich. We tried it in a ferry dock and it was quite good. Definitely can recommend.
Menemen - scrambled eggs with pepper and tomatoes. I loved that one! Best place to try: Breakfast Street. Not that there is officially anything named like that in Istanbul, the area around Sair Veysi Sokak hosts an amazing number of cafes offering delicious breakfast food. From what I hear, all day long!!!
Portakal suyu - fresh orange juice. Here in Istanbul it is sold on every corner by street vendors and is extremely cheap.
Turkish coffee - tried once in a naive hope that it will be better than what is sold in the Czech republic. Was mistaken, was even worse. I am plucking up courage to try it again.
Mahallebi - very nice rice pudding. I am generally not a big fan of puddings but I liked this one.
Elma cay - apple tea that for some reason is given to tourists sometimes when they ask for tea. It tastes like apple juice warmed to a tea temperature. Maybe Turks don't believe that their tea can be handled by anyone but them.
Patlican kebap - pieces of lamb grilled with aubergine. This is a delicious juicy dish that has little to do with doner kebap that everyone knows. Highly recommend it.
What remains to be tried (and I probably won't make it): Borek, manti, kumpir, pide, su boregi.
What I will definitely not try: Kokorec=seasoned grilled intestines
(Images are from google images results, I am very lazy today to be more thorough when citing. Will hopefully correct that sometime in the future.)
úterý 3. února 2015
Surprise!
So, I never thought I would get to the point where I live with a boyfriend. It seemed impossible that I would even be in a relationship, let alone sleep over or live with someone. I have never shared a bedroom since the age of 11 (or something like that), except for 10 months in a college dorm and that was hell, and I have only shared an apartment with girls.
Imagine my surprise, when I find myself living with someone. And I have only really noticed after few months. How ignorant do you have to be not to notice, that you live with someone?...
Imagine my surprise, when I find myself living with someone. And I have only really noticed after few months. How ignorant do you have to be not to notice, that you live with someone?...
pondělí 26. ledna 2015
Dealing with the PhD Blues
I like science. But...
- I can easily imagine other things that I would enjoy doing
- I am not sure what it is that we are trying to find (I guess I am spoiled by the Konvalinka's lab in this aspect) and this lack of purpose kills my motivation as well as it makes me wonder whether I am completely wasting my time
- I am not sure if one of my colleagues is not crazy
- without knowing it, I entered a particular area that, it seems to me, has been done to death
So...
either I carry on, find my own questions and purpose and finish my PhD in six to eight years OR I do something else. Hmmm.
- I can easily imagine other things that I would enjoy doing
- I am not sure what it is that we are trying to find (I guess I am spoiled by the Konvalinka's lab in this aspect) and this lack of purpose kills my motivation as well as it makes me wonder whether I am completely wasting my time
- I am not sure if one of my colleagues is not crazy
- without knowing it, I entered a particular area that, it seems to me, has been done to death
So...
either I carry on, find my own questions and purpose and finish my PhD in six to eight years OR I do something else. Hmmm.
pondělí 19. ledna 2015
Disapproving of a friends boyfriend
Well, it's a trap...
New job, new target degree, new friends. All of that finally lead to what I have been dreading for so long - my new friend has a boyfriend that I loathe. He is probably typical Czech guy and, well, for me I guess that's the issue. I could never stand up men who sit and expect women to do everything just because they are women. Who expect the woman to just silently sit and look up to him while he goes on about something dumb, when the woman is so much smarter and funnier than him. Who just can't reach for the bottle he wants that is sitting on the table just next to him, so the woman needs to get up, walk across the room and hand him the bottle that he could easily reach himself without the least effort.Who doesn't let her finish one sentence...
The question is, what do I do? Usually when I disagree or disapprove, I do not hesitate much to say it out loud. But in this case... I guess it's none of my business and I am a new friend, while he has been around for several years.
But will I be able to say nothing and develop a poker face - something I have always lacked?
New job, new target degree, new friends. All of that finally lead to what I have been dreading for so long - my new friend has a boyfriend that I loathe. He is probably typical Czech guy and, well, for me I guess that's the issue. I could never stand up men who sit and expect women to do everything just because they are women. Who expect the woman to just silently sit and look up to him while he goes on about something dumb, when the woman is so much smarter and funnier than him. Who just can't reach for the bottle he wants that is sitting on the table just next to him, so the woman needs to get up, walk across the room and hand him the bottle that he could easily reach himself without the least effort.Who doesn't let her finish one sentence...
The question is, what do I do? Usually when I disagree or disapprove, I do not hesitate much to say it out loud. But in this case... I guess it's none of my business and I am a new friend, while he has been around for several years.
But will I be able to say nothing and develop a poker face - something I have always lacked?
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)