Paměť je mocná čarodějka. Někdy se ale nemění fakta, ale naše interpretace skutečnosti. Nikdy mě ale nenapadlo, že by se mohla změnit tak dramaticky, jako se to děje v poslední době. Jakoby se v posledních pár měsících vykrystalizovalo mnoho věcí zároveň a přimělo mě to si jednak vybavit víc vzpomínek, jednak se na ně podívat úplně jinýma očima.
Rodiče, kteří sice neudělali moc věcí špatně, ale neudělali spoustu věcí, které udělat měli. A to mělo dalekosáhlé dopady.
Blízký člověk, který je predátor.
Kamarádi, kteří byli spíš predátoři, než přátelé.
Cycle of abuse that never ends.
Jedna výhoda ale je, že se snad daří vidět konečně skutečnost, jakkoliv bolestivou, v jasnějších obrysech. A vyjasnit si, že nejde o to, co po mě chtějí ostatní, ale co chci já sama. První rozhodnutí dělaná skutečně jenom pro sebe. Až teď...
