V nekonečném světě je nekonečno možností. A stejně se může jevit, že není dostupná ani jedna. Nebo zrovna ta, na které záleží.
V podivném stavu beztíže, mezi mládím a stářím, mezi dětstvím a standardním životem dospělého, se člověk přistihne, že najednou nemusí, ale může. A (jak popisoval Havel) při východu z vězení nás ta svoboda zastihne nepřipravené. Celou dobu jsme měli jasno v tom, co nechceme. Ale co vlastně chceme? Co jsme my a co jsou tužby, očekávání a předpoklady lidí okolo nás?
Jeví se to jako jednoduchá otázka, měli bychom to přece vědět. A nevíme. Ale musíme vůbec něco chtít? Není nakonec život jenom série náhod než zemřeme?
Žádné komentáře:
Okomentovat