středa 29. září 2010

Všechno jinak, všechno stejně

Zázrakem se podařilo získat další kredity a přece jen studuji. Ale asi dost nejsem schopná dodělat bakaláře během jediného roku(získat přes 80 kreditů, napsat bakalářku, udělat státnice..)
I did not lead anyone on.
However I broke my moral code and it makes me wonder if there is any point in sticking to it from now on. If it means that I would be a hypocrite or if I would be stupid not to try to uphold the values that I think are right.
Jebe mi z takové pitomé události, jako výměna karty. Proč proboha?! A proč to musí být na jednom konkrétním místě v republice?!

středa 22. září 2010

In one day I got kicked out of school, probably lead someone on(still not sure if I actually just did that or not), disappointed my parents and myself, failed to eat a thing, sent a dozen desperate emails to people from my faculty trying to find someone willing to give me a chance to pass an exam from a course I have not attended, got an angry email from one of the teachers at our school who was insulted that I even asked him, and who thinks I am a cheating immoral person. And I actually started thinking about the advise my mum gave me yesterday: "You are a beautiful girl, use it!" I don´t even know how...

pátek 17. září 2010

A year gone by

Přesně před rokem jsem se taky učila na zkoušku v tomhle bytě. Ale skoro všechno ostatní je jinak. Nikdy bych si nemyslela, že rok zmizí tak rychle. Přijde mi, jako by se všechno stalo včera a ne před dlouhou dobou(možná to patří ke stárnutí, ten pocit, že čas ubíhá stále rychleji..).
Regrets? Some.
Time? Lost.
Mood? Much better now than a year ago.
But my wisdom teeth have somewhat grown.
Po měsíc a půl dlouhém pozorování se odvažuji vyslovit hypotézu - dělnící, dřevorubci, řemeslníci a stavaři mají šestý smysl. Vždy, když nemůžu v noci spát a potřebuji se dospat, začnou už před sednou ráno budovat. Vždy, když se chci učit, začnou buď vrtat do panelu nebo (jako třeba celý dnešní den) řezat asfaltový chodník pod našimi okny. Je sice trochu sebestředné si myslet, že jejich speciální schopnosti jsou cílené na moji maličkost, avšak tato hypotéza je podporována četnými pozorováními a přesným načasováním dělníku, které nemůže být náhoda.

pátek 10. září 2010

U konce s dechem

Ač jsem na tomto Godardově filmu nakonec nebyla, jeho název se mi líbí. Možná proto, že přesně tak se aktuálně cítím. Ale to půjde. Jen musím kromě pochopení principu vylepšit schopnost memorování kvan termínů.

pátek 3. září 2010

Fear

Můj bratr mi vyprávěl příhodu, kterou považoval za vtipnou. Měla bych možná zdůraznit, že můj bratr je vysoký s dlouhými dready a lehce děsivým obličejem. Typ hocha, který je sice strašně hodný, ale padesátileté spořádané dámy by si k němu v metru nesedly. No a jednou v noci šel z metra a před ním šla nějaká slečna. Měli stejnou cestu a můj bratr považoval za vtipné jít za ní jakoby ji pronásledoval. Takže když si všimla, že za ní jde nějaký dreadatý člověk s kapucí v pozdní noční hodině, a zrychlila, tak zrychlil taky. Když zpomalila, tak zpomalil taky. Až došla ke svému vchodu(ke stejnému, kde bydlí můj bratr) a hledala klíče. Byla vyděšená k smrti a bratr přišel, vytáhl svoje klíče a řekl: "S dovolením..", otevřel si a pak řekl: "uvidíme se ve výtahu." Slečna prý vypadala na infarkt a nebyla se schopná pohnout. Nedivím se jí.
Mně stačila mnohem méně děsivá příhoda včera večer. Myslela jsem si naivně(asi jsem přecejen venkovské děvče či co), že jít nakoupit do Tesca na Andělu je v pohodě i v 11 večer. Bohužel jsem si neuváženě stoupla do fronty, která byla sice nejkratší, za to v ní přede mnou stál opilý muž mluvící s ruským přízvukem, který kupoval flašku vodky. Chtěl se se mnou ve frontě bavit, ale já jsem se s ním nebavila, dokonce si začal myslet, že ani nemluvím česky. Pak odcházel, ale rozmyslel si to a počkal na mě. A začal mě pronásledovat, chodil za mnou, okolo mě, mluvil na mě. Řekla jsem mu, že se s ním nechci bavit a ať mě nechá být. A on mi zastoupil cestu, začal mi bránit v jití pryč a začal na mě křičet, co si myslím, že udělám. Jestli zavolám policii jako malé dítě, jestli si myslím, že mi to pomůže.. Jestli jsem tak blbá a myslím, že nějaká ochranka ho zastaví. Přiznávám, že tak vyděšená jsem asi v životě nebyla..

čtvrtek 2. září 2010

The ultimate test of a prospective relationship is a kiss. If you don´t feel anything he is really just a friend, if you feel something, well, you are beyond friends.
But what if you decide to kiss him and you feel nothing but he feels something. It gets you much deeper into shit than you have been before. So, should you try kissing him, when you are not sure?