Často se svobodné vůle nebo možnosti volby zbavujeme aniž bychom si toho všimli. Mnoho každodenních rozhodnutí probíhá jen akceptováním věcí, které určil někdo jiný. Stačí takový nákup v obchodě - kupujeme balení dané velikosti. Nemůžeme si daný výrobek koupit v přesně takovém počtu, jaký bychom chtěli. Ale akceptujeme to a vlastně ani nevnímáme, že jsme se nějaké možnosti volby vzdali. Nebo když potřebujeme řidičský průkaz. Považujeme za úplně normální, že musíme investovat peníze do školení, na jehož konci, pokud složíme zkoušku, dostaneme od státu oprávnění řídit svoje auto. Ve většině případů nad tím nepřemýšlíme, ale akceptujeme, že tím procesem a zkouškou musíme projít.
V některých situacích se svobodné volby zbavujeme vědomě a dobrovolně. Hledáme kompromis, chceme někomu vyhovět. Frekvence se asi liší podle typu osobnosti. Společný znak je ale to, že jsme si ztrátu volby sami vybrali, jedná se o naše rozhodnutí se rozhodnutí vzdát.
V některých situacích, jak zjišťuji, se ale očekává slepé podvolení se vůli jiného člověka. Není vlastně možnost se rozhodnout jinak, ani kdyby člověk chtěl. Musí se podřídit tomu, co rozhodl někdo jiný. Normálně se to asi u dospělých lidí neděje. Ale vůči rodičům budou asi stejně vždycky dětmi. Dětmi, které musí hlavně dělat, co se jim řekne...
Žádné komentáře:
Okomentovat