V zimě se bez kozaček asi obejít nedá, neb sněhule ani pohorky mi nepřijdou jako vhodná obuv do městských ulic. Když děvče navíc nosí v zimě sukni, kozačky nabízí zahřátí celé spodní části nohy, známé také jako lýtko, což je bezpochyby fajn. U mě osobně ale pořád převažují negativa, a tak ke kozačkám nemám vůbec vřelý vztah. Což bohužel neznamená, že je nenosím. Před nimi prostě není úniku.
Na kozačkách mi vadí například to, že se každou zimu město začne hemžit těmi lesklými koženými/koženkovými lýtky a všechny ženy najednou vypadají buď jako selky, chystající se kydat hnůj, nebo jako lehké děvy, čekající na ulici na zákazníka. Nevím proč kozačky ve mě tyto asociace vzbuzují, nicméně se jich neumím zbavit. Ať se člověk snaží, jak se snaží, i ty nejjednodušší kožené hladké kozačky vypadají tak nějak vulgárně. Nebo vesnicky.
Pominu-li praktický problém toho, že se vám kozačky vždycky nutně divně nařasí okolo kotníků, je tu ještě problém kalhot v kozačkách. Fenomén to velmi rozšířený, což ale nic nemění na tom, že považuji kalhoty v kozačkách za krajně nevzhledné. Obzvlášť pokud nositelkou kozaček není slečna štíhlá, vysoká a dlouhonohá.
Jeden bývalý přítel byl kozačkami z nějakého důvodu fascinovaný. Skoro jsem se bála, že poprvé v životě budu muset v botách do postele a ještě k tomu rovnou v kozačkách. Sice k tomu naštěstí nikdy nedošlo, ale doteď nerozumím tomu, co se mužům může na kozačkách líbit..
Žádné komentáře:
Okomentovat